Třígenerační cyklo tým na výletě.

Předpověď počasí na neděli hlásila ideální výletní teploty. To se musí využít. A tentokrát nepojedu sama, ale... hurááá, budeme tři. Mezi námi, když totiž cestou můžete někomu říct: 

"Hele, to je krása," 

tak ta krása se stane prostě ještě krásnější, kopce jsou mírnější, zážitky intenzivnější, káva chutná lépe a když špatně odbočíte, může za to ten druhý, to je jasný:). 
Náš třígenerační cyklo tým si popojede vlakem, aby se všechno stihlo. Itinerář máme totiž nabitý.

Na nádraží ve Staré Pace pokladna zavřená, ale automat na kafe funkční.

A proč pořád jezdíme tím vlakem? Třeba proto, že si v autě takovouhle pohodu udělat nemůžeme.

Výlet vlakem stál 320 Kč a mohlo by jet až 5 osob bez ohledu na věk (více zde jízdenka EURO-NISA-TICKET). My jsme si ještě připlatili  90 kč/1 kolo....no nekupte to za ty prachy :).
Vlak nás vyplivl za Žitavou na zastávce Hirschfelde a natěšeně vyjíždíme. 

Šlapeme podél Nisy klidnou přírodou, najednou někde nad námi rachot a k velké radosti Maxe frčí po mostě vlak.  

Cyklostezka Odra - Nisa začíná být stále sympatičtější :). U bývalého mlýna občerstvovací stanice. Sice jsme zatím ujeli jen pár kilometrů, ale to nám nebrání tuto výzvu přijmout, sesednout z kol, dát si kafe a ochutnat třeba zmrzlinu.

Romantickým údolím přijíždíme k ženskému klášteru Marienthal. Než se půjdeme kochat, nejdříve je nutné se zhoupnout a prozkoumat dětské hřiště. 

Klášter byl založen roku 1234 českou královnou Kunhutou a jedná se o nejstarší nepřetržitě existující konvent cisterciaček  na německé půdě.

Až sem sahala voda v roce 2010, ale teď už je všechno opět krásné. Maxovi se nejvíc líbil miniatura celého komplexu. Na poutníky tu jsou připraveni a tak se opět občerstvujeme.

Chlapečkovi slibujeme obří rypadlo a když už se k němu blížíme, Max se rozhodl, že si dá "dvacet". 

Než dojedeme k jezeru, koukáme na to monstrum, které mimochodem můžete celé prolézt. Obří rypadlo těžilo hnědé uhlí do roku 1994, pak byly potřeba nějaké úpravy a v roce 2002 se začal bývalý lom napouštět vodou. Zaplnění trvalo až do roku 2013. Největší hloubka 72 metrů, velikost asi  jako naše čtyři Mácháče. 

Okolo Berzdorfer See vede super cyklostezka (vhodná i na brusle) a hlavně tu najdete krásné koupání v čisté a překvapivě teplé vodě. My piknikujeme přímo na pláži, pak odpočinek, test vody a prolejzaček.

Pokračujeme romantickým údolím stále kolem Nisy. Že se blížíme k městu Görlitz poznáme podle parku, který byl založen 1833. Podjíždíme viadukt z roku 1847, který je 475 m dlouhý a 35 m vysoký. V roce 1945 byl vyhozen do povětří a v 50. letech znovu postaven.

Görlitz / Zhořelec byl roku 1329 přičleněn ke Království českému a za vlády  Karla IV. se těšil jeho přízni. Město leží na hranici, šup přes most a jste v Polsku. 

Před pěti lety jsme to tu s manželem projezdili na kole křížem krážem. Průvodce píše 3500 zrestaurovaných památek, starých až 500 let, bohatě zdobené fasády, secesní domy, důstojné ulice, mohutná opevnění ....doporučuju dostatek času  na prohlídku a hlavně nespěchat!

Ta věž není šikmá, jen mám v jedné ruce kolo, v druhé foťák, v puse sváču, na očích brýle....

Neobyčejný zážitek z nakupování prý nabízí obchodní dům na náměstí Demianiplatz. Tento klenot ryzí secese je jediný zachovalý obchoďák v tomto stylu v Německu postavený 1912-13. Bohužel jsem ještě nebyla uvnitř - proč plánuju výlety v neděli??? Naštěstí cukrárny fungují i ve sváteční den.

Nádraží v Görlitzu připomíná pražské hlavní. Je sice mnohem menší, ale část kolejiště také zastřešuje vysoká oblouková hala. Je vidět, že se používá mnohem méně kolejí než v minulosti. Také honosná a bohatě vyzdobená hala ve výpravní budově už jen tiše vzpomíná na minulé rušné časy.

Našlapáno 43 kilometrů po cyklostezce Ondra-Nisa (trasa zde )

která vede až k Baltu.....hergot, že by další výzva? 

Naše cyklocestování podél Labe k moři dopadlo takto :).

.