9.20.2017

Takovouhle noc jsem ještě nezažila! (Německo)

Plná krásy a pokladů.
Plná překvapení a zážitků.
Plná zlata i drahých kamenů. 
Oči dokořán a mozek nasával jak houba.

DRÁŽĎANSKÁ NOC  MUZEÍ. 


Nerozumím obrazům, umění ani porcelánu. Buď líbí nebo nelíbí. A tady se líbilo všechno. Poklady saských kurfiřtů, sbírky ve Zwingru,  Sixtinská madona od Raffaela....

Ale popořadě. Opět vlak. To znamená žádný stres z dopravní situace, pohodlí a posvícenské koláčky (děkuji mami, fakt bodly!). A nový taškobatoh. Trochu jsem vám totiž, milé zákaznice, ten bágl záviděla. Tak jsem si ho taky spíchla.
Zkusila jsem jiný materiál. Je to látka, ze které si vyrábí párty stany nebo slunečníky, takové hodně silné plátno. Výrobce inzeruje lehkou odolnost proti vodě. A jako naschvál o víkendu ani kapka, spíš by bodly sluneční brýle a já se táhla s deštníkem.
Jsem na místě, kupuji lístek za 13 euro (to jsem dala i se svou chabou němčinou) a můžu navštívit až 50 objektů (muzea, zámky...). No nejsem blázen, vybrala jsem si jen tři (možná čtyři), které mě zajímaly nejvíc. Lístek platí i na HMD, skvělé...jdu na to.
1.zastávka Rezidenční zámek
Takhle vypadal ještě v roce 1985 a dnešní pohled. A na tu věž jsem si samozřejmě těch 220 schodů vyšlápla. Odměna - úchvatný pohled na podvečerní Drážďany.
A vnitřní nádvoří Rezidenčního zámku už je také v původní podobě.
První favorit - výstava knížecí módy z roku cca 1600 a vzácné originály z grandiózního šatníku saských kurfiřtů - přenádherné. Všimněte si detailu na pánských gatích...co na to pánové?
Do Zbrojnice jsem původně ani jít nechtěla, nějaké brnění - to bude nuda. Jenže hned mezi futry mě spadla brada. Nejcennější sbírka slavnostních zbraní, brnění a oděvů na světě. Obřího sál, kde ožívá turnajové klání z 16. století, které je prezentováno téměř skutečně vypadajícími koňmi ze dřeva, na nichž sedí postavy rytířů v životní velikosti, oděné do skvostného brnění a vyzbrojené kopími a okázalými zbraněmi. 
Turecké komnata - "párty" stan, zlatem vyšívaný až oči přecházely.
Těch krás mají plný barák, nedá se vše vypsat, to se musí prostě vidět, doporučuji navštívit a uvidíte pecky - Zlatý kávový servis, unikátní Drážďanský zelený diamant a další mistrovské exponáty šperkařského a zlatnického umění, drahocennosti z jantaru, slonoviny, nádoby z drahokamů a umělecké sošky z bronzu. Takže já jsem procházela komnatami a nechala se unášet představou, jak se asi tenkrát žilo nějaké té drážďanské paní kurfiřtové.

1. zastávka Zwinger - nejznámější památka ve městě. Původně se mělo jednat o nádvoří velkolepého zámku, který ale nebyl nikdy postaven. První foto je obraz z roku 1775, Zwinger po bombardování v r. 1945 a současný stav  (i s batohem).


Nalézá  se zde sbírka porcelánu a Matematicko-fyzikální salon a  Obrazárna Staří mistři, ovšem už jen prostý „pobyt“ uvnitř monumentálního areálu stojí za to. Opět se proplétám sály, chodbami, obrazárnami...
Když něco vidíte na vlastní oči, má to prostě jiný grády. Takže před Sixtinskou madonou od Raffaela jsem si sedla na zadek (mají tam pohodlný gaučík) a v klídku nechala působit atmosféru obrazu.

Je zde zastoupeno italské malířství s hlavními díly Raffaela, Correggia, Giorgiona, Tiziana a jiných. Stejně významná je sbírka holandského a vlámského malířství 17. století – Rembrandta, Vermeera, Rubense, Ruysdaela, Jordaense a Van Dycka. Jasně, některá jména jsem vůbec neznala, ale jejich díla jsem si prohlédla s obdivem. 
Za každým rohem další a další obrazy, pomalu mně začínají splývat. Působí i únava z té mega dávky dojmů, nové botky a teplo ve všech prostorech, ale jsem rozhodnuta ještě navštívit:

3. zastávka Německé muzeum hygieny (zvláštní název, co?)
Od svého založení v roce 1912 platí toto drážďanské muzeum ve světě za jedno z nejunikátnějších kulturních a vědeckých zařízení. Populární stálá výstava „Člověk jako dobrodružství" se zabývá souborem témat věnovaných tělu a zdraví. Nejznámějším exponátem je "skleněná žena" a i krávu jsem prohlédla skrz na skrz.
Poučené, zajímavé a někdy také strašidelné. I tady jsem málem prochodila boty, stále bylo na co koukat.
Zabloudila jsem  do dětského oddělení, jen škoda, že se mnou nebyl vnouček, ten by se tu vyblbnul, já hodila zpátečku.
A v téhle chvíli jsem padla. Ne, už nechci nic vidět! Pořádně ušmajdaná kašlu na dalších 47 otevřených muzeí a těším se na postel. 

V neděli pojedu domů až odpoledne, tak zvývá čas vyjet historickou visutou lanovkou nad Drážďany a pokochat se výhledy.

A přesun - tohle je prostě Neustadt.

Počmárané fasády, staré i nové zrestaurované domy, úzké uličky, elegantní i extravagantní obchody, kreativní dílny, tržnice, zastrčené dvorky, restaurace a bary garantující rušný noční život, nesčetné hospůdky s rozmanitou světovou kuchyni ....a v jedné z nich si dáme oběd i my.
Ještě hledáme největší lákadlo - Zpívající dům. Nachází se v průchodu mezi činžáky a pokud začne pršet, rozezní se jako hudební nástroj. My však máme krásnou slunečnou neděli.
Jsme na Almarktu.
Už se to peče, už se to vaří, už se to rozlévá - na náměstí se konají podzimní trhy, které trvají až do 03.10. Ještě to stihnete :). Burčák, víno, pivečko a spousta dobrot k tomu.
Výlet končí, jedu domů a testuji autobus.
Tak nebylo to špatný, záchody tam mají, wi-fi připojení, zásuvku na nabíječku, řidič ani jednou nepustil volant z ruky, ale stejně raději cestuji vlakem :).

Na další výlet můžete mrknout sem.


Z důvodu nemožnosti fotit v prostorách muzeí jsem některé fotky stáhla z internetu.

Oblečte se se do luxusu s dámskou mikinou  Klára.  Šila jsem  z příjemného materiálu -  z počesané bavlny, který je nesmírně měkký, příjemný...